Přímá demokracie a referenda

editovat

Na tyto otázky nelze odpovědět jen ano/ne. Je nezbytné si nejprve vyjasnit, co se myslí pod pojmem „přímá demokracie“ a o jaká referenda se jedná. Ne každý ví, že je více druhů referend. Pokusíme se problém objasnit a vysvětlit postoj Svobodných. Zájemcům též doporučujeme zhlédnout záznam z besedy k tématu.

Svobodní podporují:
Opravné referendum (lidové veto) – když se zvedne velká vlna nevole proti nějakému novému zákonu, proti změně statusu quo (současného řádu) a lidé mezi sebou dokážou sesbírat dostatečné množství podpisů na vyvolání referenda o zvrácení rozhodnutí parlamentu. Svobodní prosazují lidové veto jako nástroj, kterým chtějí politiky přimět k tomu, aby se báli jít vědomě proti tomu, s čím byli zvoleni. V našem podání by referendum rozhodovalo o zrušení rozhodnutí/zákona a rozpuštění zastupitelstva/parlamentu, který jej schválil.

Obligatorní referendum – když Ústava jasně říká, o čem rozhodují zákonodárci a o čem lid. Existují zkrátka oblasti, u kterých má lid jistotu, že o nich bude hlasovat, pokud na ně dojde. Svobodní prosazují obligatorní referendum například ke každému zvyšování daní či mezinárodní smlouvě, která přesouvá svrchovanost nad nějakou oblastí mimo přímou demokratickou moc občana.

Svobodní nepodporují:
Fakultativní referendum – když parlament nerozhoduje, o čem by měl. Jde o takové referendum, kdy složka státu, která by měla podle Ústavy rozhodnout, nerozhodne. Politici neřeknou, za kterou možnost se staví a nechají rozhodnout lid. Často se používá tehdy, kdy vlády chtějí totéž, co většina, ale bojí se to říct menšině a tak to hodí na veřejnost a vyhnou se zodpovědnosti.

Lidová iniciativa – když se lidé rozhodnou, že chtějí nějaký zákon, který jim politici nejsou ochotní prosadit. Někdo musí napsat zákon za zákonodárce, sehnat pro něj podpisy a vláda poté vyvolá fakultativní referendum o tomto lidovém zákonu. Svobodní nejsou tomuto formátu referend naklonění. Lidová iniciativa v takové situaci neopravuje parlament, nýbrž ho přímo supluje. Od čeho pak tedy parlament je? Má to však i jiné nedostatky. Běžný zákon prochází ve Sněmovně řadou čtení, při nichž poslanci opravují chyby vzniklé při tvorbě zákona. Pokud by při lidové iniciativě zákon šel rovnou do referenda, mohl by projít s řadou fatálních chyb. Naopak pokud by i lidová iniciativa musela projít standardním procesem ve Sněmovně, vytratil by se původní smysl této iniciativy – „obejít politiky“.